Situaci, kdy se vaše podnikání shoduje s výkonem funkce ve společnosti, je třeba posuzovat primárně ve třech důležitých problémových kategoriích nebo problémech - tj. právo na takovou situaci a možný střet zájmů (1), možnost uzavírat smluvní vztahy mezi společností a podnikem fyzické osoby (2) a otázka odměňování členů správní rady, společníků a zmocněnců společnosti (3).

Nekonkurence a střet zájmů

Na začátku je třeba zdůraznit, že obchodní společnost, i když je zcela ve vlastnictví jednoho jediného společníka, který zároveň slouží jako jednatel (prezident), je subjektem odděleným od jejího vlastníka , což má za následek konkrétní důsledky.

Prvním a nejdůležitějším důsledkem je oddělené účetnictví právnické osoby, které brání volnému toku finančních prostředků mezi aktivy společnosti a soukromým majetkem jediného společníka. To se liší v případě fyzické osoby podnikající, kde je tok finančních prostředků mezi „podnikem“ a soukromou peněženkou zdarma (i když by v knihách měla být stopa po takovém převodu).

Druhým důležitým důsledkem je zákaz vykonávat činnosti konkurenceschopné pro společnost. Přestože ustanovení obchodního zákoníku jasně stanoví, že konflikt je vyřešen pouze na žádost poškozené strany, tj. Společnosti, která by mohla být zraněna jejím prezidentem, který by řídil své vlastní výhradní vlastnictví podobné společnosti, a je těžké si představit situace, ve které by proti němu nastala společnost řízená jediným akcionářem, je však taková situace možná ve dvou, vůbec ne nereálných situacích.

První situace souvisí s bankrotem společnosti. Soudem jmenovaný likvidátor nebo správce společnosti bude muset zkontrolovat a s největší pravděpodobností zkontrolovat, zda vlastní aktivity členů správní rady přispěly ke zhoršení financí společnosti. Totéž by bylo v řízení o vyrovnání a v jiných situacích, kdy by soud mohl rozdělit vnější vedení společnosti.

Druhá situace souvisí s prodejem společnosti. Kupující společnosti si po jejím zakoupení bude moci prohlížet knihy společnosti zpětně a případně požadovat ztráty.

I když se oba zdají být extrémní, bylo by nerozumné je úplně ignorovat. Obě tyto situace se však nevztahují na partnery, kteří nejsou ve správních radách společností. Obchodní zákoník - pokud stanovy nestanoví jinak - nezakazují podnikání ve stejném profilu jako společnost.

Smlouvy a transakce mezi společností spravovanou osobou s výhradním vlastnictvím.

Mnohem komplexnějším problémem je vstup do smluvních vztahů mezi podnikem fyzické osoby, která je rovněž členem správní rady, společníkem nebo zmocněncem. Hlavním důvodem je velmi široká definice odměn za práci na dohodu (práce na dohodu je zaměstnání a související formy, např. Manažerská smlouva), která v §6 odst. 1 b) uvádí kromě příjmů z klasické pracovní smlouvy i odměny členů představenstva společností, společníků společností a družstev. Takový výklad s sebou nese nejen široké daňové důsledky, ale také povinné pojištění zaměstnanců.

Velmi širokou definici i ještě širší četné interpretace Nejvyššího soudu omezil pouze Ústavní soud v nálezu US 385/2004, ve kterém uvedl, že při rozhodování o interpretaci příjmů partnera podle § 6 zákona o dani z příjmů je nutné zohlednit míru nezávislosti a způsob měření nákladů, které partnerovi vznikly při poskytování služby.

Překladem do lidského jazyka je na základě verdiktu Ústavního soudu možné obhájit příjem a faktury podniku fyzické osoby proti společnosti v situaci, kdy je předmět služby odlišný než vlastní činnost společnosti a sám podnikatel si hradí všechny její nákladové výhody. Nejjednodušším příkladem by byly podnikatelské dopravní služby pro obchod provozovaný společností.

Ještě obtížnější je představit si situaci, kdy by obchodní transakce uzavřená na základě všech principů volného trhu - mezi partnerem a společností, byla daňovým úřadem oponována, zejména v situaci, kdy by nákup od partnera být výhodnější než jej ignorovat - od přímého dodavatele.

Naopak je naprosto nepřijatelné, aby člen správní rady (byť jediným akcionářem) poskytoval společnosti služby přímo související s podnikáním společnosti - např. logistické služby přepravní společnosti nebo široce chápané poradenství služby, které dokonce spadají do rozsahu odpovědnosti osoby pověřené řízením společnosti

Na druhou stranu stojí za to věnovat pozornost dvěma konkrétním typům smluv, které obchodní zákoník nejen umožňuje, ale ve svých ustanoveních řeší i případný střet zájmů, tj. smlouvy o půjčce a nájemní smlouvy.

Oba typy smluv musí být uzavřeny za podmínek typických pro běžné obchodní transakce a pouze se souhlasem (předchozí) schůze akcionářů, a v případě živnostenského podnikání vždy s podpisem ověřeným orgán oprávněný k legalizaci podpisu nebo ve formě notářské listiny.

Odměny členům správní rady a zástupcům za výkon jejich funkcí

Kodex společností stanoví v § 576, že vztah mezi členem správní rady a společností se řídí ustanoveními mandátní smlouvy podle obchodního zákoníku (jinak mandátní smlouva), která v § 566 odst. 1. je definován následovně:

Prostřednictvím mandátní smlouvy se mandát zavazuje sjednat konkrétní obchodní vztah pro klienta a na jeho účet za úplatu, a to konkrétním právním jednáním jménem klienta nebo jiným než právním činnosti se mandát zavazuje zaplatit mandátu odměnu.

Ustanovení kodexu zároveň umožňují smluvní stanovení výše této odměny a v praxi malým, soukromým nebo rodinným podnikům odměna pod hranicí příspěvků na sociální a zdravotní pojištění (v roce 2013 pod 2 500 Kč) je zcela běžný měsíčně).

Při rozhodování o výši výdělků členů správní rady je třeba vzít v úvahu možnou koincidenci titulů sociálního pojištění z důvodu zaměstnání v orgánech české společnosti a vlastní podnikatelské činnosti v Polsku. V tomto ohledu vám doporučujeme přečíst si dříve publikované články.

Předpisy specifické pro společnosti sice připouštějí možnost, že dojde k dohodě mezi společností a jejím generálním ředitelem nebo členy správní rady o neplacení odměny, ale v praxi tato řešení znamenají počet komplikací souvisejících s krytím cestovních výdajů společností, ubytování nebo příspěvků pro členy správní rady, a to proto, že cestovní náklady jsou výdaji společnosti pouze v případě cesty osoby pobírající odměnu z placeného zaměstnání, tj. z §6 zákona o dani z příjmů již zmíněného v tomto textu.

Za zmínku stojí také to, že uzavření mandátní smlouvy, zejména u společností se silným zahraničním prvkem (často cesty do zahraničí atd.), dává možnost několika mimořádně výhodných aktivit souvisejících s daňovou optimalizací .

Souhrn

Abychom shrnuli úvahy v této oblasti, měla by zejména platit právní, ekonomická a finanční situace partnerů v obchodních společnostech, kteří jsou rovněž jedinými vlastníky:

1) Upozorněte na možnost střetu zájmů mezi společností a jejím vlastním podnikem
2) Dejte si pozor na smlouvy se společností, ve kterých je předmět podnikání a faktury vystavené společnosti bude v souladu s jejím obchodním profilem
3) Uzavírat smlouvy se společností pouze se souhlasem valné hromady akcionářů nebo na základě písemného souhlasu všech akcionářů, ale především za podmínek typických pro obchodní transakce .
4) Pamatujte na nutnost uzavírat smlouvy za účasti notáře v případě živnostenského podnikání.
5) Zvažte uzavření mandátní smlouvy, aby nedocházelo k problémům při urovnávání mezi společností a členy představenstva pro výkon funkcí v orgánech společnosti.